5 slavných sportovců, kteří jsou vegani

Veganství zažívá své nejlepší období, na světě je podle statistik odhadem zhruba 3–8 % lidí, kteří nejedí produkty živočišného původu, jako jsou maso, vejce nebo mléko. Nejvyšší procento veganů byste našli v Indii, Izraeli nebo Tchaj-wanu, nicméně například hlavní město České republiky – Praha – se umístilo na desátém místě v hodnocení měst s nejvyšším počtem veganským restaurací, což vypovídá o popularitě tohoto směru na našem území. Trend veganství se nevyhnul ani celebritám, vrcholovým sportovcům či jiným veřejně známým osobnostem. Vybrali jsme 5 profesionálních sportovců, kteří se rozhodli obrátit na veganskou stravu a v mnoha případech tak inspirovali řadu dalších lidí po celém světě.

 

Lewis Hamilton (jezdec Formule 1)

Držitel šesti titulů mistra světa královské disciplíny automobilového světa – Formule 1 – byl nadšencem řízení již od svých osmi let, kdy poprvé usedl za volant motokáry. V roce 2017 se stal Hamilton veganem, přičemž podle všeho bylo hlavním důvodem životní prostředí a jistou mírou také rodinná anamnéza, protože u jeho předků často převládaly srdeční choroby nebo rakovina. Inspirace přišla po zhlédnutí dokumentu o masném průmyslu, načež se k tématu jezdec vyjádřil slovy: „Je neuvěřitelné, jak znečišťujeme svět tím, že chováme takové množství krav kvůli masu. Navíc ta krutost (při chovu) je strašná. Chci žít zdravě a nechci tento proces za každou cenu podporovat. Bude to pro mě skutečná zkouška, ale každý, kdo se stal veganem, tvrdí, že to bylo nejlepší rozhodnutí, které udělal.“

 

cbd-sport-hamilton

 

Scott Jurek (ultramaratonský běžec)

Americký ultramaratonec polského původu a autor knihy „Jez a běhej“, Scott Jurek, nejenže získal okolo 16 prestižních titulů v oblasti ultramaratonských závodů, ale již na vysoké škole přešel z masové stravy na veganskou. Pro Scotta byl důvodem jeho rozhodnutí zejména výskyt chronických chorob v jeho rodině. Vedle toho se setkával se zhoršeným zdravím lidí konzumujících větší porce masa již po dobu studií fyzioterapie. Říká o sobě, že je velkým milovníkem jídla, čemuž veganství jen prospívá, protože díky němu více experimentuje s thajskou, mexickou, japonskou a vietnamskou kuchyní. Scott Jurek dodává: „Pokud sportovec nemá správné palivo, nemá dobré výsledky. Veganství pro mě bylo rozhodnutí na dlouho, nešlo o krátkodobé zvýšení výkonu.“

 

cbd-sport-jurek-1

 

Nate Diaz (UFC bojovník)

Americký představitel smíšených bojových umění (MMA), který momentálně bojuje pod záštitou UFC – největší světovou MMA organizací. Na dráhu veganství se dal již v 18 letech po vzoru svého staršího bratra, Nicka Diaze, se kterým navíc sdílí lásku ke konopí, zejména potom k jedné konkrétní kanabinoidní sloučenině – CBD. V krátkém rozhovoru však přiznává, že za dobu, co je veganem, nějakou tu rybu snědl. K tématu veganství říká: „Maso tě zpomalí. Rád propaguji veganský průmysl. Hodně lidí říká, že maso potřebují k síle a regeneraci, ale stačí, abych ukázal na sebe a zeptal se jich, jestli zvládli alespoň desetinu toho, co já.“ Nate i jeho bratr říkají, že právě veganská strava sehrála velmi důležitou roli při jejich úspěchu.

 

cbd-sport-nate-diaz

 

Venus Williams (tenistka)

Společně se svou sestrou, Serenou Williamsovou, jsou považovány za nejlepší tenisové hráčky všech dob. Venus Williamsová získala celkem 23 titulů na grandslamových turnajích, což z ní dělá druhou nejvíce vydělávající tenistku s odhadovaným čistým jměním v hodnotě 95 milionů dolarů. Po diagnóze Sjögrenova syndromu v roce 2011 na doporučení přešla na syrovou veganskou stravu. Tento typ autoimunitního onemocnění způsobuje sucho v ústech, bolest kloubů či vysychání očí, tudíž její rozhodnutí souviselo se zdravím a udržením výkonu. Venus Williams dodává: „Jakmile jsem začala, doslova jsem se zamilovala do zásobování mého těla tím nejlepším možným způsobem. Jednak mi to pomáhá zvyšovat výkonnost na hřišti, jednak dělám správnou věc.“

 

cbd-sport-venus-williams

 

Patrik Baboumian (bývalý kulturista)

Silák, bývalý kulturista a velký propagátor veganství, Patrik Baboumian, je jedním z nejsilnějších lidí planety. Silový trénink, který praktikuje od svých 9 let, jej nakonec přivedl ke kulturistice. Držitel celé řady ocenění v Německu má na svém kontě také světový rekord – v roce 2015 unesl na svých zádech 560 kilogramů na vzdálenost 10 metrů, čímž překonal svůj předchozí rekord (555 kg). Patrik přešel z vegetariánství na čistě rostlinnou stravu v roce 2011, přičemž v témže roce se stal také hlavní tváří organizace pro práva zvířat, PETA. Důvody byly podle něj hlavně etické, což dosvědčuje svým vystoupením na proslulé konferenci TED, kde mimo jiné říká: „Pokud chceme zachránit planetu, musíme to udělat my, nikdo jiný. Začal jsem se chovat ke zvířatům stejně, jako se chovám k lidem. Řídím se pravidlem – nedělej jiným to, co nechceš, aby dělali oni tobě. To může fungovat jen v případě, že nebudeme konzumovat zvířata. To je důvod, proč jsem se stal veganem.“

 

cbd-sport-baboumian

 

Proč lidé dávají přednost veganství?

Důvodů, proč někdo přestane jíst maso a živočišné produkty, může být hned několik. Předně k tomu doporučují lékaři, pokud trpíte některými specifickými chorobami, jako jsou srdeční onemocnění, cukrovka 2. typu či rakovina. Četné studie dokazují, že rostlinná strava slouží jako prevence jejich vzniku, nicméně je nutné si nastavit dostatečně pestrý jídelníček. Další důvody mohou být etického rázu – většina veganů věří, že každá živá bytost má právo na svobodný život v adekvátních podmínkách, což dnešní velkochovy zpravidla neposkytují. Třetí nejčastější příčinou přechodu na rostlinnou stravu je snížení dopadu na životní prostředí. Živočišné zemědělství velkou měrou přispívá k hromadění oxidu dusného (65 %), metanu (35–40 %) a oxidu uhličitého (9 %) v atmosféře. V neposlední řadě vyžaduje až 43krát více vody, než je tomu v případě čistě rostlinného zemědělství. Příznivci veganství říkají, že konzumace masa a podpora chovů je projevem lidského sobectví. Ať už chceme, nebo ne, nemůžeme zavírat oči před zhoršujícím se stavem planety. Může veganská strava představovat nejen zdravější způsob stravování, ale zároveň i východisko z této situace?