Není sladké jako sladké aneb cukr jako skrytá hrozba

Zřejmě byste nenašli mnoho lidí, kteří by alespoň jednou za čas nenavštívili cukrárnu, případně si nepochutnali na něčem sladkém u kávy anebo jen tak ve volné chvíli. Cukr nás obklopuje více, než bychom si možná dokázali představit – stačí nahlédnout do složení vašich oblíbených cukrovinek, nápojů a potravin všeho druhu. Podíváte-li se na výčet onemocnění souvisejících s nadměrnou konzumací cukru, pravděpodobně vás přejde chuť na další čtvereček čokolády. Kolik cukru denně je považováno za přijatelné množství, abyste předešli chorobám, jako je diabetes a další? Jak si hlídat hladinu cukru v krvi?

Úvod do tématiky

Výroba cukru započala již ve starověku na indickém subkontinentu, odkud se dále rozšiřovala do jiných částí světa. Dnes známe několik typů, které se dělí na dvě hlavní skupiny – jednoduché cukry (monosacharidy) a dvojné cukry (disacharidy). Zástupci monosacharidů jsou glukóza, fruktóza či galaktóza. Složením dvou molekul jednoduchých cukrů potom vzniká disacharid, jehož představiteli jsou laktóza, maltóza a sacharóza neboli stolní cukr. Poslední zmiňovaný je nám nejblíže, jelikož bývá hojně používaný v kuchyni více méně každé domácnosti. 

 

Abychom mohli rozlišit rafinované (upravené) od přirozeně nerafinovaných sacharidů, používáme termín “volné cukry” – tj. cukry, které jsou přidávány do potravin a nápojů člověkem, popřípadě se nacházejí přirozeně v medu, ovocných šťávách nebo sirupech. Důvodem bylo oddělit cukry mající dopad na zdraví člověka od těch, které představují spíše jen chemický vzorec. Přestože určité množství cukru s sebou přináší jisté výhody, problém nastává, když ho spotřebujete příliš mnoho.

Rizika nadměrné konzumace cukru

Názory na maximální doporučenou denní dávku cukru se různí, ale dalo by se to shrnout tak, že pokud chcete mít cukr pod kontrolou, neměl by jeho příjem přesáhnout 5 % všech přijatých kalorií za den. U dospělých osob je to přibližně 30 g volných cukrů denně (cca 7 kostek) a u dětí 19–24 gramů denně, přičemž s klesající věkovou hranicí rovnoměrně klesá také doporučené množství. Statistiky hovoří o narůstajícím počtu případů, kdy vlivem nadměrné konzumace cukru došlo ke vzniku onemocnění, které vážně ohrozilo život, v horším případě přivodilo smrt. Jaká konkrétní rizika to může představovat?

1. Přibírání na váze a obezita

Se stoupající spotřebou cukru roste také počet osob trpících nadměrným přibíráním na váze či obezitou. Nebezpečnou kombinací jsou zejména slazené nápoje a tučné jídlo – typické pro restaurace s rychlým občerstvením. Tento typ pití obsahuje fruktózu, jejíž vysoké hodnoty vyvolávají pocity hladu. Když do toho přidáte nezdravé jídlo, na problém je zaděláno. Takzvaná morbidní obezita může být život ohrožujícím stavem.

2. Kardiovaskulární onemocnění

Srdeční a cévní choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí na světě. Zvýšený příjem cukru vede k obezitě, vyššímu tlaku krve, zánětu atd. – právě tyto faktory zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí. Studie z dubna roku 2004 testovala celkem 30 000 účastníků, přičemž zjištěním bylo, že konzumace 17–21 % kalorií volných cukrů za den je spojeno s 38 % nárůstem rizika úmrtí z důvodu srdeční choroby – oproti skupině, jejíž účastníci konzumovali pouze 8 % volných cukrů denně. Mezi příznaky cukrovky patří nadměrná žízeň nebo hlad, rozmazané vidění, únava, brnění rukou nebo časté močení.

3. Riziko cukrovky 2. typu

Výše zmiňovaná obezita může vést k onemocnění cukrovkou 2. typu, též známou jako diabetes 2. typu. Pokud navíc budete dlouhodobě přijímat velké množství přidaných cukrů, vaše tělo si vybuduje rezistenci na inzulín, tedy hormon regulující hladinu cukru v krvi. Některé výzkumy naznačují, že na každých 150 kalorií cukru denně (cca 1 plechovka limonády) navíc připadá o 1,1 % vyšší riziko vzniku cukrovky.

4. Zvyšuje tvorbu akné

Potraviny i nápoje s vysokou hladinou cukru zvyšují sekreci androgenu, produkci kožního mazu a v neposlední řadě také zánět – což jsou faktory způsobující akné. Jejich konzumací zvyšujete riziko výskytu akné až o 30 %. Zajímavostí je, že u dospívajících, kteří žijí ve městě, je toto procento ještě o něco vyšší. To můžeme přisuzovat kvalitě potravin a okolním podmínkám typickým pro tyto oblasti, jako je smog apod.

Alternativní sladidla 

  • Stévie sladká (Stevia rebaudiana) – tropická rostlina původem z Jižní Ameriky, jež bývá používána jako náhražka cukru, protože se vyznačuje vysokou sladivostí. Neobsahuje téměř žádné kalorie, tudíž je vhodná i pro diabetiky. Dokonce byly prokázány její léčivé účinky a následně tak byla navržena jako doplňkový lék pro pacienty trpící hypertenzí nebo cukrovkou 2. typu.
  • Xylitol (březový cukr) – látka přirozeně se vyskytující v lidském těle a mnoha dalších druzích ovoce, zeleniny či obilovin. Díky nižšímu obsahu kalorií, asi o 40 % ve srovnání s cukrem, jej mohou užívat také diabetici. Probíhající studie napovídají, že by xylitol mohl překvapit i některými účinky využitelnými v lékařství, ale na taková tvrzení si ještě chvíli budeme muset počkat. V poslední době se dostává do hledáčku osob propagujících zdravý životní styl, čemuž se nelze divit.

cukr, cukrovka, cukrárna, kolik cukru denně, cukrovka příznaky, cukr v krvi, březový cukr, rafinovaný cukr, cukr pod kontrolou, stévie, stévie sladká, stevia, xylitol, diabetes, kalorie, obezita, přibírání na váze, rychlé občerstvení, kardiovaskulární onemocnění

 

Studie, duben 2004

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24493081/

Foto: Pixabay