Půst: Co o něm víme a jaké výhody poskytuje?

Vypadá to, že půst neboli hladovka souvisí s trendem zdravého životního stylu, který můžeme v posledních letech sledovat napříč celým světem. Avšak ve skutečnosti se jedná o techniku starou několik tisíciletí, jež byla praktikována lidmi všech kultur a vyznání z mnoha různých důvodů. Tomuto tématu se nedá upřít alespoň částečná kontroverze, jelikož u veřejnosti najdeme jak příznivce půstu, tak jeho odpůrce. Jaké známe typy půstu a jak se od sebe liší? Přináší hladovka pouze výhody, nebo bychom se měli při jejím praktikování něčeho obávat? 

Historie půstu

Otec moderní medicíny, Hippokratés (460–370 př. n. l.), často doporučoval dodržování půstu při léčbě nemocí. K této tematice se dokonce vyjádřil slovy: „Jíst, když jste nemocní, znamená nakrmit vaši nemoc.“ Když už jsme zabředli do období antiky, je na místě zmínit, že také Platón a jeho student Aristotelés byli zastánci půstu. Hladovění v případě onemocnění se zdá být přirozeným lidským instinktem, což jistě potvrdí každý, kdo si prošel například chřipkou. Ostatně bychom se opět mohli inspirovat v přírodě, tj. u zvířat – naprostá většina z nich vynechává jídlo, když onemocnění. Benjamin Franklin (1706–1790) řekl: „Nejlepší ze všech léků je odpočinek a půst!“ Společnou víru v půst našli také Ježíš, Buddha nebo Mohamed, kteří tuto techniku označovali za dobrý prostředek k duchovní očistě. Pouze okrajově jsme si představili tradici hladovky, která se více méně nikdy nepřestala provozovat, přestože se názory na její pozitivní účinky všelijak různily.

Obecné výhody půstu

 

  • Snížení hladiny cukru v krvi – období půstu je spojeno kromě jiného s nízkým přísunem cukru, proto se tělo musí spoléhat na energii čerpanou z tukových zásob. Díky tomu dochází ke snížení inzulínové rezistence. Jinými slovy, vaše tělo nebude proti inzulínu vzdorovat a ten tak bude mít možnost regulovat hladinu cukru v krvi. Hladovka tak může sloužit jako prevence vzniku cukrovky a dalších chorob.
  • Protizánětlivý účinek – zánět je typický projev organismu, jehož cílem je bránit tělo před potenciální hrozbou, avšak přestává být pomocníkem, když se stane chronickým. V takovém případě hrozí srdeční onemocnění, rakovina, revmatoidní artritida apod. Studie prokázaly snížení hladin zánětlivých látek v těle, a to i v případě, kdy se lidé postí pouze 12 hodin denně po dobu 1 měsíce.
  • Nižší krevní tlak a hladina cholesterolu – srdeční choroby jsou obecně stále nejčastější příčinou úmrtí ve světě. Hladovka prokazatelně snižuje či stabilizuje tlak krve a rovněž bývá spojována s nižšími hladinami cholesterolu a lipidů. S těmito výsledky přišla vedle jiných třeba studie z roku 2007, při níž vědci pracovali s obézními pacienty. Všechny výše zmíněné účinky byly v tomto výzkumu potvrzeny.
  • Zlepšení funkce mozku – studie na toto téma jsou provedeny spíše na zvířatech, nicméně s velkou pravděpodobností lze stejného efektu dosáhnout u lidí. Hlodavci s nařízeným půstem vykazují zlepšení kognitivních funkcí, které je způsobeno neurogenezí (vznik nových buněk) a zvýšenou ochranou nervových buněk. Neoficiální zprávy od provozovatelů hladovky tyto výsledky potvrzují, přesto si raději počkáme na klinické studie na lidech.
  • Pomáhá při hubnutí – půst nelze brát jako jistou cestu ke zhubnutí, avšak přerušované hladovění jednak omezí příjem kalorií, jednak zrychlí váš metabolismus – jinak řečeno, skutečně vám pomůže nadbytečná kila shodit. Kromě toho je půst účinnější než pouhé omezení příjmu kalorií, protože tak neztrácíte svalovou hmotu, ale spíše přebytečný tuk.
  • Zvyšuje hladinu růstového hormonu – tzv. lidský růstový hormon (HGH) ovlivňuje růst, metabolismus, hubnutí nebo objem svalů. Půst o délce 24 hodin dokáže přirozeně zvýšit podíl HGH v lidském těle, přičemž tento výsledek byl pozorován také u dlouhodobého přerušovaného hladovění. Na začátku jsme navíc zmiňovali regulaci cukru v krvi, která rovněž napomáhá k udržení vysoké hladiny růstového hormonu.
  • Oddaluje stárnutí a prodlužuje životnost – velmi pozoruhodná je jedna starší studie na hlodavcích z roku 1982. Hned po odstavení byli hlodavci vystaveni striktnímu dodržování půstu, tedy každý druhý den nedostali potravu. Výsledkem byla o 83 % delší životnost, než byla pozorována u kontrolní skupiny. Je nutné připomenout, že jde o výzkum na zvířatech, proto je potřeba přistupovat k závěrům opatrně. Autoři sami poukazují na nutnost provedení zkoumání na lidech.

Typy půstu aneb jakou hladovku držet?

  • Časově omezený půst – metoda vymezení hladovky pouze na určitý časový interval, nejlépe však takový, který vyhovuje cirkadiánnímu rytmu (tzv. biologické hodiny). To může vypadat třeba tak, že jíte pouze v období od 10:00 do 18:00. Tímto přístupem se dokážete sladit s přirozeným rytmem vašeho těla, díky čemuž získá více času na regeneraci.
  • Přerušovaný půst – nejčastěji provozovaný způsob půstu, jenž bývá rozdělen do několika poddruhů lišících se podle toho, jak střídáte období jedení a hladovění. Velkou popularitu si získala zejména metoda 5/2, při níž 5 dnů jíte běžným způsobem, 2 dny snížíte příjem na 0–600 kalorií.
  • Vodní půst – jak název napovídá, při tomto typu hladovky přijímáte pouze vodu, popřípadě vodu obohacenou kapkou citrónu. Tuto metodu využívají často lidé, jejichž cílem je zhubnutí, ale výjimkou nejsou také jiné důvody pro hladovění. Příznivci vodního půstu vyzdvihují zejména zlepšení kognitivních funkcí.

Zajímavý dokument: https://www.youtube.com/watch?v=hju9vAB-89w

  • Další typy půstu – našli byste nepřeberné množství dalších typů půstu, přičemž někdy zůstává rozum stát při pohledu na metody, kterými se tu detailněji zabývat nebudeme. Buďte opatrní při volbě toho kterého způsobu hladovky a začněte spíše pozvolna. Vaše tělo a mysl se vám odvděčí, pokud je necháte čas od času odpočívat.

Brethariánství: Život bez jídla a pití

Úplně jiný pohled na půst zaujali tzv. brethariáni – lidé žijící bez jídla, v některých případech dokonce i bez vody. Tento názorový směr je znám také pod označením breatharianismus nebo inedia a jeho zastánci věří, že mohou žít pouze z prány (sanskrtské slovo znamenající dech). Může to znít jakkoliv neuvěřitelně, ale na světě najdete velké množství lidí hlásících se k tomuto směru, jejichž poselství zní jasně – jídlo ani pití nepotřebujete, stačí vám vzduch a sluneční záření, abyste mohli žít! Odborníci před touto metodou „absolutního“ půstu však varují, protože podle nich tento princip neodpovídá zákonitostem, na nichž staví vědecké obory, jako jsou biologie, chemie nebo fyzika. Jedná se o velmi málo prostudovanou oblast, tudíž si závěr musíte udělat sami.

  

Další zajímavý dokument o půstu:

https://www.youtube.com/watch?v=6pcAdz00hsg&t=902s

  

Studie, 1982

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/7117847/

 

Studie, 2007

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17929537/