Úlohu vitamínu B12 nelze přehlížet – tato látka je totiž zodpovědná nejen za udržování zdraví neuronů a krevních buněk, ale také se významně podílí na utváření DNA neboli genetického materiálu. Její nedostatek se projevuje na psychické i fyzické úrovni, přičemž některé příznaky deficitu mohou být velmi závažné. Nejbohatším zdrojem vitamínu B12 je bezesporu maso a živočišné produkty, ale vegetariáni a vegani nejsou zdaleka jedinou rizikovou skupinou, která by neměla opomíjet jeho dostatečný příjem. Věděli jste, že některé sloučeniny nacházející se v potravinách mohou skrýt nedostatek vitamínu B12?
Základní fakta o vitamínu B12
Jedná se o látku rozpustnou ve vodě, jež se vyskytuje pouze v živočišné stravě, popřípadě může být coby suplement přidán do jiných typů potravin nebo jej lze užívat ve formě doplňků stravy. Hraje důležitou roli při tvorbě červených krvinek, zajišťuje neurologické funkce a syntézu DNA, ale rovněž se podílí na řadě dalších fyziologických procesů. Aby došlo k absorpci vitamínu B12, kyselina chlorovodíková v žaludku oddělí vitamín od bílkoviny, na kterou je vázán. Následně se spojí s jiným typem žaludeční bílkoviny a dojde ke vstřebání. Někteří lidé mohou mít potíže s absorpcí, jelikož mají sníženou produkci nezbytných proteinů, nicméně k tomu se ještě dostaneme. Doporučená denní dávka je závislá na několika parametrech a s přibývajícím věkem přirozeně stoupá.
- Novorozenci (do 6 měsíců) – 0,4 µg
- Kojenci (7–12 měsíců) – 0,5 µg
- Děti (1–3 roky) – 0,9 µg
- Děti (4–8 let) – 1,2 µg
- Děti (9–13 let) – 1,8 µg
- Adolescenti (14–18 let) – 2,4 µg
- Dospělí – 2,4 µg
- Těhotné ženy – 2,6 µg
- Kojící ženy – 2,8 µg
Photo: Adobe Stock
Zdroje vitamínu B12
Potenciální nevýhodou vitamínu B12 může být pro některé lidi fakt, že se nachází pouze v živočišné stravě, nikoliv v rostlinné. Výjimkou jsou samozřejmě potraviny na rostlinné bázi, které jsou doplněny o přídavek tohoto vitamínu. Konzumenti masa a živočišných produktů mohou zvolit například drůbeží, vepřové či hovězí, ale také ryby, vejce, mléko nebo škeble. Úplně nejlepším zdrojem jsou však hovězí játra, škeble a vnitřnosti obecně. Pokud hledáte alternativu, na trhu lze najít potraviny obohacené o vitamín B12 jako například cereálie – pravděpodobným cílem výrobců je vyjít vstříc vegetariánům a veganům. Další variantou jsou doplňky stravy ve formě pilulek či roztoků – ze studií však vyplývá, že lidský organismus průměrně vstřebá okolo 56 % perorálně (ústně) užívaného vitamínu při dávce 1 mikrogram. Při vyšší dávce, tedy nad 2 mikrogramy, tato hodnota výrazně klesá. Poslední možností jsou léky na předpis, kterými se zpravidla léčí perniciózní anémie, tj. neschopnost absorbovat vitamín B12 pomocí bílkovin v žaludku.
Nedostatek vitamínu B12 a rizikové skupiny
Příznaky nedostatečného příjmu vitamínu B12 zahrnují únavu, celkovou slabost, nechutenství, hubnutí, chudokrevnost, problémy s rovnováhou či brnění v končetinách. Kromě toho se můžete setkat i s psychickými projevy, jako jsou deprese, zmatenost, neklid atd. Potíže s nervovou soustavou se projevují například zhoršenou pamětí, degenerací, nesoustředěním apod. Poškození tohoto aparátu je nevratné, proto musí dotyčný co nejdříve vyhledat pomoc. U kojenců a malých dětí hrozí porucha vývoje – i tady se musí mít rodiče na pozoru. V souvislosti s vitamínem B12 představuje jisté nebezpečí kyselina listová, respektive nadměrný příjem této látky nacházející se především v listové zelenině. Může totiž skrývat některé příznaky deficitu, přičemž na pozadí probíhá ono typické poškození nervového systému a další. Příjem kyseliny listové by tak u dospělého člověka neměl přesáhnout 1 000 µg denně. Každý člověk má trochu jiné predispozice, ovšem existují určité rizikové skupiny, u nichž je pravděpodobnost nedostatku vitamínu B12 o něco vyšší
- Vegetariáni a vegani – je známo, že obě skupiny nekonzumují maso, nicméně o něco více jsou ohroženi příznivci veganské stravy, jelikož ti vyřadili ze svého jídelníčku kompletně všechny živočišné produkty. Mohou však stále využívat alternativní zdroje vitamínu B12, jako jsou doplňky či potraviny s jeho přídavkem.
- Lidé v pokročilém věku – přibližně 10–30 % lidí v pokročilém věku postihuje tzv. atrofická gastritida, tedy stav, při kterém dochází ke snížení produkce kyseliny chlorovodíkové. Z toho důvodu klesá také absorpce vitamínu B12. Řešení představují doplňky stravy, jelikož se tím člověk vyhne nutnému oddělování vitamínu od bílkovin, jež má na svědomí právě kyselina chlorovodíková.
- Osoby postižené perniciózní anémií – jedinci s tímto onemocněním nemohou dostatečně absorbovat vitamín B12 v trávicím traktu. Tato choroba bývá léčena pomocí léků na předpis, případně vyššími dávkami sublingválního typu (aplikace pod jazyk).
- Pacienti s gastrointestinálními poruchami – celiaci, osoby s Crohnovou chorobou a další mohou mít stejný problém s absorpcí vitamínu B12. Zpočátku u nich bývají znatelné problémy s kognitivními funkcemi, postupem času se přidává chudokrevnost nebo demence.
- Těhotné a kojící ženy – vitamín B12 prochází placentou a je přítomný v mateřském mléku. Nedostatek této látky může přivodit dítěti trvalé neurologické poškození. Zejména ženy upřednostňující rostlinou stravu by měly dbát na doplňkový příjem vitamínu B12.
Udržujte vaše tělesné procesy v rovnováze díky konopné péči Fitcann:
